Biskupská mincovna v Kroměříži

Zdroj: Kroměříž.cz

Další z technických kroměřížských památek je biskupská mincovna. Nachází se za arcibiskupským zámkem necelých 300 metrů. V areálu mincovny můžete navštívit nejen výstavu mincí a medailí, ale také mlýn a galerii Orlovnu.

V mincovně naleznete řadu mincí, medailí, dále také nástroje, které se používaly při ražbě mincí, takže různé srovnání, např. kolik denárů stály slepice, otrok či krásná otrokyně :-)

Součástí výstavy mincí je kreslený komiks s postavičkou satana pokušitele alias Poky. Vtipné dialogy doprovází každou dobovou éru a Poky se nebojí označit i první tuneláře. Pokyho má na svědomí Mgr. Petr Souška. Studoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Brně, poté obor scénografie na Divadelní fakultě brněnské Janáčkovy akademie múzických umění.

Ačkoliv se to nezdá, ne všechny mince jsou originály. Vystavené exponáty jsou vysoce umělecké repliky. K odlišení od originálu mají tyto mince svou vlastní autorskou značku. 

Historie mincovny

První zmínky o mincovně pochází z roku 1608, kdy město Kroměříž získalo privilegium razit mince. Všechny prameny se shodují v tom, že původní budova mincovny stála v místech, kde je nyní Arcibiskupské gymnázium. V roce 1673 mincovna vyhořela a místo ní se zřídily stáje. 

To už ale stojí nová budova v místech, kde stojí doposud. Nechal ji vybudovat Karel Lichtenštejn-Castellkorn a právě mincovna byla jeho prvním velkým činem na biskupském stolci. Místo, které bylo vybráno, není náhodné. Podle dochovaných plánů města Kroměříže (z roku 1730 a 1850) tudy protékala voda a voda byla zapotřebí. Proto roku 1665 byla postavena nejen nová mincovna, ale i mlýn - ruční ražbu nahradila ražba stroji poháněnými vodou z mlýna. V roce 1667 biskup přikoupil sousední dům a nechal zde zřídit dílnu a byt pro mincovního zámečníka.

Mincovna v době, kdy byla na vrcholu, vydělávala ročně až 200 tisíc zlatých, což znamenalo, že se za jeden den mělo vyrazit až 10 tisíc kusů tříkrejcaru (nejhojněji ražená mince). Olomoučtí biskupové neměli žádné doly na drahé kovy a proto museli pagament (neplatné, poškozené či cizí mince) nakupovat a to prostřednictvím kroměřížských židů.

Věhlas kroměřížské mincovny byl trnem v oku na císařském dvorci, protože razila více minci než císařská mincovna ve Vratislavi a kroměřížská zlatá a stříbrná mince znamenala bohatství a předčila i císařské platidlo. Postupně se ražba mincí omezovala, až v roce 1759 svou činnost ukončila.

Byl pořízen soupis veškerého zařízení a na popud Marie Terezie bylo vše odvezeno do Vídně k likvidaci. Velkou škodou je, že se nedochovala téměř žádná razidla. Jen náhodou byly objeveny tři razidla medailí biskupa Karla II. Lichtenštejna. Kroměříži se podařilo získat jejich kopie až v sedmdesátých letech.

Zaměstnanci v mincovně
Mincmistr - ředitel mincovny. Odpovídal za kvalitu ražených mincí. Na mincích byla vyražena buď jeho značka, případně značka mincovny. Pokud zemští prubéři (zkoušeči jakosti drahých kovů) zjistili, že mince neobsahuje přesné množství drahých kovů, byli mincmistři potrestáni pokutou či žalářem. Již první kroměřížský mincmistr Albrecht zlehčoval mince, konkrétně se jednalo o krejcar, tolar a půlkrejcar. Albrecht byl vypovězen z biskupských statků, jinak mu hrozila ztráta hrdla.

pregéř - člověk, který prováděl ražbu mince.
vardajn - zástupce mincmistra
mincovní písař
řezač kolků
tavič
prubéř
slévač kovů
zámečník
méně kvalifikovaný pomocný personál

Stroje v mincovně
V 17. století došlo k velké modernizaci mincovny. Zatímco stroje ve staré mincovně byly poháněny ručně, v té nové byly stroje poháněny vodou z mlýna. Tím se zefektivnila a urychlila práce. Zpráva hlavního mincmistra z 9. 4. 1760 dokládá, že k odvezení mincovního zařízení bylo zapotřebí sedmi vozů, na nich bylo třináct razících a válcovacích strojů, osm probíjecích strojů, větší počet tavících tyglíků, nářadí a velké množství razících kolků a válců.


Rekonstrukce budovy

Po zrušení mincovny v roce 1759 budova sloužila jako byty pro biskupské úředníky.

Budova stála vedle biskupského mlýna, jehož náhon vedl také pod mincovnou, proto byla posazena na dřevěných trámech a pilířích. Mlýn však v 19. století vyhořel. Po požáru byla jeho činnost zrušena a náhon odveden. Spodní voda se ztratila a kůly začaly trouchnivět. Jediný opěrný sloup uvnitř mincovny praskl (nebyl totiž celý kamenný, z kamenů byl jen skelet, uvnitř byla suť) a tím se těžce narušila statika budovy.

V sedmdesátých letech 20. století se kroměřížským numismatikům a vedení arcibiskupského zámku podařilo zajistit finance alespoň na statické zabezpečení domu. Úplné rekonstrukce se mincovna dočkala až v devadesátých letech díky založení Nadačního fondu pro obnovu mincovny. Fond podpořila řada sponzorů, podnikatelů a místní úřady. Slavnostní otevření proběhlo v květnu 1998.

Zdroj textu: brožura Biskupská mincovna v Kroměříži; Jan Videman a Dan Suchomel; ČSN pobočka Kroměříž; 2005