středa 30. července 2014

Zápisky z turistova deníku: Valašské muzeum v přírodě a Jurkovičova rozhledna, Rožnov pod Radhoštěm

V Rožnově je spoustu památek a věcí, které musíte vidět. Jednou z věcí je i skanzen, který je rozdělen na tři části: Dřevěné městečko, Mlýnská dolina a Valašská dědina

22. července 2014
kostel
Předchozího dne jsme se ubytovaly v malém penzionu kousek za Rožnovem. Jmenuje se Janoštík a pokoj byl naprosto úchvatný - v dřevěném stylu s krásnými detaily, které dělaly pokoj hezčím. Ještě ten den jsme vyjely na krátkou obhlídku Rožnova i přesto, že hrozilo, že bude zase lít jako z konve.

Zašly jsme do infocentra nabrat poznatky, mapu, dokoupit turistické vizitky. Nevím, jak je to možné, ale opět jsem měla "štěstí" na pracovnice - buď telefonovaly nebo pracovaly na počítači a zákazníkům se nevěnovaly.

Druhý den, v úterý, jsem měla naplánovány dvě akce - navštívit VMP a Jurkovičovu rozhlednu a tajně jsem doufala, že nezmokneme. Naštěstí nás nejhorší déšť zastihl jen v hlavní budově VMP a do Mlýnské doliny jsme šly už když přestalo pršet.



MLÝNSKÁ DOLINA
Mlýnská dolina patří k nejmladším oblastem v muzeu. Vznikla v roce 1982 a všechny stavby, co v ní jsou, jsou funkční a pohání je voda. Můžete zde najít kovárnu, mlýn, pilu či hamr. Také se zde nachází lisovna olejů, ta se mi asi líbila nejvíce.

DŘEVĚNÉ MĚSTEČKO
poštovna
Dřevěné městečko je oproti Mlýnské dolině zase nejstarší a také nejnavštěvovanější. Patří také k nejstarším muzeem v přírodě v celé střední Evropě. Dřevěné městečko ukazuje, jak se zde žilo v 19. a 20. století. Můžete zde najít kostel či poštu a další stavení, ve kterých se bydlelo. Navíc se tady prodávaly nejlepší frgály.




Jurkovičova rozhledna
VALAŠSKÁ DĚDINA
Tento areál je nejrozsáhlejší ze všech. Stejně jako Dřevěné městečko i Valašská dědina zachycuje způsob života ve všech sociálních vrstvách. Najdete zde různé druhy chalup, zvonici, školu, kostel nebo i větrný mlýn.

Tohle jsme zvládly během dopoledne a pak jsem uvažovala, jestli jít i na rozhlednu. Nakonec mi to nedalo a šly jsme. Počasí se naštěstí umoudřilo a bylo docela hezky. Vydaly jsme se vzhůru do kopce. Cesta byla lehce kamenitá a relativně dobře schůdná, tím pádem vhodná i pro děti.

JURKOVIČOVA ROZHLEDNA
Plány na rozhlednu vznikly už v 19. století Dušanem Jurkovičem, ale realizace proběhla až v roce 2011, kdy byla dostavěná. Z rozhledny je nádherný výhled do okolí, hlavně na Rožnov pod Radhoštěm. Na místě jsme si koupily turistické vizitky. Myslím si, že tohle byl rozhodně jedna z těch hezčích věcí, které jsme viděly.

sobota 26. července 2014

Zápisky z turistova deníku: Po stopách mamutů do Přerova

Pokud máte malé děti, tak tento článek nečtěte, protože to pro malé děti vážně není. Nejideálnější věk na Naučnou stezku v Přerově je 10 let. Určitě se ptáte proč. Vše vám zodpovím, ale pěkně popořádku.

21. červenec 2014
Balím kufr a dvě děti ve věku 3,5 a 6,5 a vyrážím z milované Kroměříže směr Rožnov. Teplota teploměru opět ukazuje příšerných 100°C. No, tak teda neee, ale bylo vážně dost horko.

Naše první zastávka je kousek od Kroměříže - v Přerově. V Přerově je totiž Památník lovců mamutů. Možná by stálo za zmínku říct, že Přerov je velkým archeologickým nalezištěm. V 19. století zde byly nalezeny pozůstatky mamutů. To vše se nalezlo na pravém břehu Bečvy. Ale dost toho bylo poničeno těžbou a výstavbou. Na základě těchto skutečností vznikla osmikilometrová naučná stezka.

Cesta začíná už v Přerově v MIC Předmostí. K naší smůle bylo zavřeno, takže turistické vizitky budeme muset koupit jindy, což znamená na zpáteční cestě. Druhá zastávka vedla přímo k Památníku lovců mamutů, ale i tam bylo zavřeno, ale aspoň zvenku byly vidět archeologické nálezy koster.

Školní amfiteátr
Protože byl Přerov notně rozkopaný, musela jsem se ptát na cestu. Dobří lidé nás navedli na louku za panelákem a pak už jsme vešly do lesa a příjemnou cestou jsme došly k dalším zastavením. Pak jsme měly na výběr - buď půjdeme dál až k mamutovi Toníkovi nebo se vrátíme do města do školního muzea. Já jsem byla pro, abychom se vrátily, ale starší dcera škemrala tak dlouho, až jsem nakonec svolila a šly jsme dál. Ještě jsem je upozornila, že pak nechci slyšet, že je bolí nohy.

Cesta byla fajn, sice mohlo být méně horko, ale co už. Stezka pak šla vzhůru a já začala pociťovat první příznaky únavy (ne u sebe), ale zatly jsme zuby a šly jsme dál.

Školní amfiteátr byl skvělý. Obrovská plocha akorát vhodná na nějaká představení. Amfiteátr jsme obešly a dostaly jsme se ke Školní stezce - nachází se zde učební pomůcky jako je třeba hudební stupnice, ukazatele, jak daleko je například Londýn. 

Přerovská rokle
Když už jsem si myslela, že je konec, tak jsme se dostaly k Přerovské rokli. Pro neznalé je Přerovská rokle známá pro své autokrosové a motokrosové závody. A pak už byl vysněný mamutík Toník. Byl moc hezký, škoda, že tam stál tak sám, možná by se mu líbila nějaká mamutice, ale kdoví, třeba jednou.

Představa, že budeme muset jít stejnou cestou, mě vyděsila. Naštěstí jsem si všimla, že budova v Přerovské rokli je vidět z cesty, kudy jsme šly, takže jsme si cestu zkrátily o polovinu trasy a nebylo to do kopce, ale pěkně po rovině. Kdybych to věděla, že to jde tak zkrátit, určitě bych toho využila i na cestu tam. Případně se dá k mamutovi dojet i autem. Tak snad příště.

I když se může zdát, že jsem nebyla nadšená a pořád si na něco stěžuji, opak je pravdou. Kdybych neměla za zády dvě malé děti, bylo by to mnohem lepší.

Mamutík Tom
Značně uondané sedáme do auta, děláme povinnou přestávku v přerovském Kauflandu, doplňujeme zásoby tekutin a ujíždíme směr Rožnov.

Bohužel, začíná se nám kazit počasí.

Dodatek 25. července 2014 - Po cestě z dovolené se zastavuji v MIC. Tak protivnou dámu jsem už dlouho neviděla. Dívala se na mě skrz prsty, co tam vlastně chci. Blížilo se k půl páté, možná, že už se blížila zavírací doba a ona se už viděla doma. Ale protivná být nemusela.