Mám doma prvňáka

Mám doma prvňáka. Mám se radovat nebo se bát? Asi se budu radovat a zároveň i bát. Přece jenom vstup do něčeho nového je hodně důležité, zvlášť pro prvňáky, kdy jim končí doba hraní a začíná doba povinností. Budou se učit psát, číst a počítat, což je, samozřejmě, základ, ale zároveň se jim tím otevře nekonečně mnoho možností a bude záležet jen na nich, jak toho využijí.

Dnes jsme měli první třídní schůzky, kdy se ve školní jídelně sešli rodiče budoucích prvňáků. Byli tam i paní učitelky, které je budou učit, vedoucí školní jídelny a družiny a také zástupci placených kroužků - angličtina a hra na flétnu a klávesy.

Zástupkyně ředitele nás rodiče informovala o všech organizačních věcech, paní učitelka zase, co máme dětem pořídit, kolik se bude vybírat peněz do třídního fondu, kolik budou stát obědy, jaké jsou aktivity v družině. Nestíhala jsem psát :-)

Moc doufám, že to všechno v pohodě zvládneme a nebudeme stresovat (tedy já). Zatím ještě zbývá koupit to nejdůležitější - aktovku. A hlavně tam musí být Bloom, víla ze seriálu Winx, která u nás teď frčí. Příští týden to asi půjdeme okouknout, vyzkoušíme různé druhy aktovek a pak se rozhodneme, jestli koupíme na místě nebo objednáme přes internet.

Dcera se naštěstí do školy těší a já s ní. Jsem zvědavá, jestli ji škola bude bavit stejně jako mě, když jsem chodila do školy. Pamatuju si, když se rozdávali učebnice do vyšší třídy, tak jsem si je o prázdninách s radostí prohlížela a listovala v nich. Nejraději jsem měla čítanku, ta mě fascinovala vždycky.

Ještě musíme zvládnout letní prázdniny, ale ty rychle utečou a než se nadějeme, bude 1. září a z dcery se stane regulérní prvňák.