Když bydlíte ve městě, které je obsypáno památkami, už je nevidíte a nevnímáte tak jako turista, který sem přijede na výlet. Aspoň tak to vidím já. Bydlím v Kroměříži, v krásném městě s krásným zámkem a krásnými zahradami. Je zde k vidění mnohem víc, než jsem vyjmenovala, ale pro turisty jsou právě tyto věci velkým lákadlem a tahákem.
Ten, kdo přijel do Kroměříže 26. a 27. srpna, se mohl zúčastnit turistického výletu po Kroměříži. Start i cíl byl před TIC. Všichni účastníci obdrželi plánek města s otázkami. Tento plánek obsahoval dvě trasy - tříkilometrovou a pětikilometrovou. Odměnou byli turistické vizitky, diplom a odznáček.
Obě trasy nejsou náročné. S dětmi bych určitě šla tu kratší trasu. Protože jsem šla sama, vybrala jsem si tu delší trať a rozhodně jsem nelitovala.
První zastavení bylo na Riegrově náměstí u Kostela nanebevzetí Panny Marie. Místní (a možná i přespolní) kostelu říkají jednoduše - Panenka Marie. Tento římskokatolický kostel postavil ve 13. století Bruno ze Schauenburku. V roce 1643 Kroměříž obsadili Švédové. Za pomoci Valachů nechali kostel vyrabovat a vyhořet. Teprve v roce 1736 byl kostel vysvěcen biskupem, kterým byl Otto Honorius Egkh (jiné zdroje uvádějí kardinála Schrattenbacha).
Mou další zastávkou byl Kostel sv. Jana Křtitele. I tento je římskokatolický. Založili ho piaristé (řeholní řád) z Kroměříže v letech 1737 - 1768 podle architektonických plánů I. J. Cyraniho z Bolleshausu. Byl postaven poblíž již neexistující Kovářské brány. Předtím tu stála komenda řádu johanitů (komenda = sídlo rytířského či křižovnického řádu). Vedle kostela stojí socha svatého Jana Nepomuckého v jeho klasickém provedení.
Po této zastávce jsem zamířila ke Květné zahradě. Je upravena ve francouzském stylu. Květnou zahradu, které se dříve říkalo Libosad, nechal vybudovat v letech 1665 - 1675 biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. V Květné zahradě je spousta zajímavostí. Dominantou je Rotunda s Foucaultovým kyvadlem a Kolonáda. K shlédnutí jsou zde i skleníky, bludiště a spoustu dalšího.
Další z technických kroměřížských památek je biskupská mincovna. Nachází se za arcibiskupským zámkem necelých 300 metrů. V areálu mincovny můžete navštívit nejen výstavu mincí a medailí, ale také mlýn a galerii Orlovnu.. První zmínky o mincovně pochází z roku 1608, kdy město Kroměříž získalo privilegium razit mince. Více informací si můžete přečíst v mém článku, kde se biskupské mincovně věnuji podrobněji.
 |
| Zdroj: Kroměříž.cz |
Po Mincovně už jsem mířila do mé oblíbené Podzámecké zahrady alias Podzámky. Tato druhá kroměřížská zahrada je stavěná v anglickém stylu. Byla založená po roce 1509. Je zde spoustu zákoutí, rybníčků, také je zde k vidění čínský pavilonek, pompejská kolonáda, obora či zoo koutek.
Součástí zahrady je také Pionýrská louka, kde se konají různé akce - hudební festivaly, dětské dny a podobně. Dominantou je však Maxmiliánův dvůr, který byl vybudován v letech 1844 - 1845 architektem Antonínem Archem na žádost arcibiskupa Maxmiliana Sommeraua-Beckha. Byl postaven za velké peníze, což bylo trnem v oku veřejného mínění, ale někteří byly ze dvora unešení. Není divu - dvůr sloužil jako hospodářský statek s chovem hovězího dobytka s prodejem mléčných výrobků. Záměrem bylo vytvořit ornamental farm (ornamental farm - skloubení krásy s účelností, estetické funkce s funkcí hospodářskou. Stavba s přilehlými pastvinami měla poskytnout potěchu pro oko arcibiskupa i jeho hostů, se kterými se zde mohl kdykoliv zastavit na sklenici čerstvého mléka. K tomuto účelu zde byl dokonce zřízen samostatný salonek. Zdroj: Hubertcentrum). V současné době dvůr slouží jako stáj pro koně a hipologické muzeum.
Stylově podobnou stavbou je Maxmimilánova kolonáda. Vybudoval ji opět architekt Antonín Arche v roce 1846. Stavbě se také říká Pompejská kolonáda. V 19. století zde totiž byly vystaveny busty, které se našly přímo v archeologických vykopávkách města Pompeje.
Zvláštností Podzámecké zahrady jsou voliéry a zookoutek. Jsou zde nejen různé andulky, holoubci, ale také opice, například makak červenolící. Volně se pohybují kachny a když budete mít štěstí, možná se vám podaří najít i páva s roztaženým chvostem.
Mou poslední zastávkou byl arcibiskupský zámek. Povídání o našem zámku by zabralo minimálně celou stránku, tak tedy jen stručně. Celá historie zámku je spjata s biskupstvím v Olomouci. Poté, co Švédové dobili Kroměříž, začal s obnovou města i zámku biskup Karel II. z Lichtenštejnu-Kastelkornu. Zámek byl také dějištěm významné události - 22. 11. 1848 se zde konal Kroměřížský sněm. V roce 1998 byl zámek a přilehlé zahrady zapsány do památek UNESCO. Zámek je nádherný a fotogenický.
A hotovo. Děkuji moc pořadatelkám za vytvoření této akce. Doufám, že se další uskuteční co nejdříve, protože takové věci se nikdy neomrzí.
Žádné komentáře:
Okomentovat