Křenovické učiliště má
dlouholetou tradici. První obory vznikly v roce 1955 a to se dvěma obory –
dámské krejčovství a zahradnictví. Postupně se k nim přidávaly další
obory.
„Obor Pečovatelské služby je na našem učilišti otevřen čtvrtým rokem.
Při otevírání oboru bylo v prvním ročníku sedm žáků, další rok škola
přijala také sedm žáků. V dalším roce to bylo šest žáků,“ říká Jana
Maňasová, učitelka odborného výcviku.
Škola je samostatně zřízená pro
žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Je vhodná i pro ty žáky ze
základních škol, kteří mají v deváté třídě slabý až velmi slabý prospěch a
není u nich pravděpodobné, že by úspěšně zvládli náročnější učivo na SOU. Na
učiliště se hlásí žáci se zdravotními, psychickými i sociálními problémy.
Jak to vidí žáci?
Všech pět se shoduje,
že nejvíce je na této práci baví pomáhat a pečovat o staré lidi.
Na otázku, jaký je jejich
pracovní den, Markéta odpověděla: „Chodíme na půl sedmou, převlečeme se a jdeme
na oddělení, kde děláme ranní toaletu (koupel, stříhání nehtů a vlasů,
holení). Poté musíme v jídelně prostřít
stoly na snídani, dále krmíme klienty, kteří se nemohou sami najíst. Po snídani
pak zase jídelnu uklidíme. S klienty během dne provádíme různé aktivizace.
Pak je oběd pro klienty, kterým znovu pomůžeme. Nakonec je odvážíme na pokoje.“
Většina z nich má své plány
nejen na léto, ale i do budoucna. Někteří se chystají pokračovat ve studiu,
někteří pracovat. Dvě slečny jsou maminkami – jedna je teprve čekatelka, druhá
již dítě má a obě se shodují v tom, že starost o dítě je prioritou
číslo jedna.
Co se všechno naučili?
Komunikovat s personálem, s klienty a kompletní péči o ně. Kromě těchto činností se naučili také šít a žehlit prádlo pro klienty.
Klienti si tuto pětici žáků oblíbili. Jsou milí, sympatičtí a plní elánu. Oddělení je jich plné a bez nich jsou chodby tiché. I když se s nimi klienti i personál na konci května rozloučí, všichni na ně jistě budou hezky vzpomínat.
Žádné komentáře:
Okomentovat