Rozhovor s Věrou Škultétyovou: "Naše rukopisy vyjadřují naše vlastní Já"

Před několika dny jsem byla v kroměřížské knihovně na přednášce zabývající se historií a významem písma. Přednáška byla zajímavá, ale vyvolala ve mně řadu otázek. Oslovila jsem tedy Mgr. Věru Škultétyovou, aby mi o grafologii pověděla více. 

"Baví nás pomáhat a pečovat o staré lidi"

Verča, Markéta, Pavla, Vašek a Pepa. To je pětice žáků z křenovického učiliště, kteří dva roky navštěvují Domov pro seniory ve Vážanech. Byl zde pro ně zajištěn odborný výcvik tak, aby se po složení závěrečných zkoušek mohli dál věnovat tomuto oboru.

Křenovické učiliště má dlouholetou tradici. První obory vznikly v roce 1955 a to se dvěma obory – dámské krejčovství a zahradnictví. Postupně se k nim přidávaly další obory. 

„Obor Pečovatelské služby je na našem učilišti otevřen čtvrtým rokem. Při otevírání oboru bylo v prvním ročníku sedm žáků, další rok škola přijala také sedm žáků. V dalším roce to bylo šest žáků,“ říká Jana Maňasová, učitelka odborného výcviku.

Škola je samostatně zřízená pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Je vhodná i pro ty žáky ze základních škol, kteří mají v deváté třídě slabý až velmi slabý prospěch a není u nich pravděpodobné, že by úspěšně zvládli náročnější učivo na SOU. Na učiliště se hlásí žáci se zdravotními, psychickými i sociálními problémy.

Jak to vidí žáci?

Všech pět se shoduje, že nejvíce je na této práci baví pomáhat a pečovat o staré lidi.

Na otázku, jaký je jejich pracovní den, Markéta odpověděla: „Chodíme na půl sedmou, převlečeme se a jdeme na oddělení, kde děláme ranní toaletu (koupel, stříhání nehtů a vlasů, holení).  Poté musíme v jídelně prostřít stoly na snídani, dále krmíme klienty, kteří se nemohou sami najíst. Po snídani pak zase jídelnu uklidíme. S klienty během dne provádíme různé aktivizace. Pak je oběd pro klienty, kterým znovu pomůžeme. Nakonec je odvážíme na pokoje.“

Většina z nich má své plány nejen na léto, ale i do budoucna. Někteří se chystají pokračovat ve studiu, někteří pracovat. Dvě slečny jsou maminkami – jedna je teprve čekatelka, druhá již dítě má a obě se shodují v tom, že starost o dítě je prioritou číslo jedna.

Co se všechno naučili? Komunikovat s personálem, s klienty a kompletní péči o ně. Kromě těchto činností se naučili také šít a žehlit prádlo pro klienty.

Klienti si tuto pětici žáků oblíbili. Jsou milí, sympatičtí a plní elánu. Oddělení je jich plné a bez nich jsou chodby tiché. I když se s nimi klienti i personál na konci května rozloučí, všichni na ně jistě budou hezky vzpomínat.

I kniha může léčit

Marcela Kořínková s klientem

Většina z nás někdy zažívá situace, o kterých neví, jak je řešit. Někteří se s problémy vypořádávají sami, někteří se však se zátěžovou situací (nemoc, ztráta blízkého člověka, tělesný handicap) jen těžko vyrovnávají a hledají tak pomocnou ruku, která by jim ukázala nebo naznačila, kterým směrem se vydat. Tou pomocnou rukou může být biblioterapie – léčba knihou.

Marcela Kořínková, knihovnice z Knihovny Kroměřížska, se biblioterapií intenzivně zabývá. Pravidelně dochází do Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, kde v rámci terapie pomáhá pacientům vypořádat se s jejich problémy pomocí textů z knih. V letošním roce Knihovna Kroměřížska připravila pro širokou veřejnost novou službu. Co biblioterapie znamená a jak může kniha léčit?

Co je to biblioterapie a v čem spočívá její přínos pro pacienta?

Odpovědět stručně na tuto otázku je velice těžké. Jedná se v podstatě o podpůrnou léčbu zaměřenou na psychické i psychopatické problémy člověka. Velice důležité je najít vždy text danému klientovi přímo „na tělo“ a pak s ním dál různými formami pracovat tak, aby pacientovi pomohl najít východisko, aby mu dal naději, aby mu pomohl problém zvládnout.

"Odtud čerpám nejvíce informací," říká Marcela Kořínková

Jak jste se o biblioterapii dozvěděla?

Z knihy Lidmily Vášové Úvod do bibliopedagogiky. Autorka se o ní zmiňuje jen krátce, přesto jsem se pro biblioterapii nadchla a vydala jsem se na dost dlouhou cestu k tomu, abych ji mohla začít praktikovat.

Jaké vzdělání jste absolvovala, abyste se mohla biblioterapii věnovat?

První dva roky jsem byla odkázaná na samostudium. Bohužel na rozdíl od zahraničí u nás není žádná kniha, která by byla této metodě věnovaná. Využívala jsem proto hlavně diplomových prací, ve kterých jsem nacházela různé odkazy na další materiály apod. Protože pracuji s lidmi s neurotickými a psychosomatickými onemocněními, absolvovala jsem akreditované psychoterapeutické kurzy v Praze. Dokonce se mi podařilo zúčastnit se tam i kurzu biblioterapie u dr. Mariny Stejskalové. Za velký přínos považuji i supervize, na které docházím k dr. Martinu Jánišovi a dr. Martinu Slabému do kroměřížské psychiatrické nemocnice. A konzultace s psychology mých klientů jsou pro mě také obrovsky přínosné.

Docházíte za pacienty do Psychiatrické nemocnice v Kroměříži. Máte na starosti skupiny pacientů nebo se věnujete každému pacientovi zvlášť? 

Začínala jsem na gerontologii (pozn. red.: gerontologie = obor, který se zabývá problémy stárnutí), kde jsem vedla skupinová sezení. Díky psycholožce dr. Haně Paštekové jsem pak dostala možnost pracovat jen s jedním gerontologickým pacientem, což byl pro moji praxi velký přínos. Později se mi splnilo mé přání, dostat se k dětem. I na dětském oddělení jsem začala se skupinami, ale teď už se věnuji spíše individuálním sezením.

Místnost, ve které se uskutečňují jednotlivá sezení

Knihovna Kroměřížska chystá pro veřejnost přednášky o biblioterapii a také novou službu. Na co se lidé mohou těšit?

Ano je to tak. Opravdu s hrdostí můžu říct, že jsme první knihovnou v republice, která tuto službu začala poskytovat. V současné době k nám docházejí klienti z Horizontu Kroměříž. Pro veřejnost plánujeme sérii tří přednášek o biblioterapii. Cílem je seznámit ji co nejblíže s touto problematikou. Pokud by pak někdo měl o terapie zájem, dveře knihovny mu budou otevřeny.

Kdy vás mohou lidé navštívit a kde vás v knihovně najdou?

Službu poskytujeme vždy ve čtvrtek. Pokud by měl někdo zájem, najde mě v dětském oddělení nebo mi může napsat na adresu korinkova@knihkm.cz. Samotné sezení probíhá v místnosti, do které se nevchází hlavním vchodem. Tím knihovna klientům zaručuje soukromí a diskrétnost.