Již po desáté se v Kroměříži konají evropské dny. Tentokrát se lidem představila severská země Lotyšsko. Od pondělí 11. 5. do 15. 5. jsou pro všechny zájemce přichystány různé přednášky, výstavy či promítání filmů a ochutnávka lotyšských pokrmů.
Jako tradičně zahájení evropských dní proběhlo v kroměřížském kulturním domě. Úvodních slov se ujala europoslankyně Olga Sehnalová, která přivítala všechny návštěvníky a poděkovala organizacím, které se na Lotyšských dnech podílely. Po úvodních slovech zazněly dvě lidové písně, které zazpívaly dívky ze Základní umělecké školy v Kroměříži.
Poté vystoupil lotyšský velvyslanec v Praze Alberts Sarkanis a představil svou zemi a dlouholetou historii. Závěrem podotkl, že ve dvoumilionovém Lotyšsku žije pět tisíc Čechů. V současné chvíli je pět tisíc Lotyšů v Ostravě na hokejovém mistrovství světa a za tato slova sklidil nejen smích, ale i velký potlesk.
Zpívající národ
A pak už začal plánovaný program. Moderování se ujala Daniela Vrbová, zkušená redaktorka Českého rozhlasu. Jejími hosty byla lektorka na Univerzitě Karlově Kristine Ante a cestovatel Roman Šulc. Kristine Ante je v České republice rok a na UK učí Čechy lotyštinu. Sama se český jazyk učila skoro sedm let, a i když říká, že je pořád se co učit, tak její čeština je velmi dobrá. Možná i proto, že čeština a lotyština má mnoho společného - v lotyšském jazyce se skloňuje a časuje, lotyština má také háčky a čárky. Co je možná obtížné je slovní zásoba, protože jak je známo, Lotyšsko prošlo mnoha historickými vztahy, takže do slovní zásoby pronikly slova z němčiny, ruštiny nebo polštiny.
Roman Šulc Lotyšsko procestoval. Do této severské země se dostává velmi těžko. Nejsnadnější cesta je letadlem nebo autem, pokud ovšem řídíte nonstop dvanáct hodin s nohou na plynu. V Lotyšsku se dá navštívit spoustu zajímavých míst od hradů a zámků přes národní parky až po moře. "Pokud máte rádi koupání na Lipně, Baltské moře vám bude plně vyhovovat."
Kromě kulturních památek jsou velmi populární různé hudební festivaly. Největším festivalem je Svátek písní, který má dlouholetou tradici. Pořádá se jednou za pět let a vyznačuje se nejen mnoha tisíci diváky, ale také sbory. "Zlé jazyky tvrdí, že v Lotyšsku mají více lidových písní než obyvatel." Olga Sehnalová má téměř pravdu. Uvádí se, že existuje více jak jeden milion krátkých čtyřverší (dain) a Lotyšsko má téměř dva miliony obyvatel.
Pod vlivem velkých států
Svou nezávislost vyhlásilo Loyšsko v roce 1918, stejně jako Československo. Lotyšsko však bylo pod vlivem velkých států jako je Německo či Rusko a to se projevilo nejen v hospodářství země. A i když se rozpadl Sovětský svaz, v Lotyšsku zůstalo spoustu ruských vojáků. Nyní všichni pobírají lotyšský důchod, což je samozřejmě pro Rusko velmi výhodné.
Z Lotyšska však emigrovalo také spoustu lidí, především do Velké Británie a Irska. Vláda má sice plán, který by přiměl emigranty se vrátit zpět, ale tento plán není moc efektivní.
Náboženství
V Lotyšsku platí nepsaný zákon, že se nikdo nesmí ptát na to, jaké je kdo víry. Na lotyšském území jsou zastoupeni luteráni, římští katolíci a pravoslavní. Přesto však se představitelé všech církví respektují a pravidelně se scházejí.
Ochutnávka tradičních jídel
 |
Zdroj: Restaurace Scéna |
Restaurace Scéna pro všechny návštěvníky připravila ochutnávku tradičních lotyšských jídel od polévky až po moučník. Tyto pokrmy najdete také v nabídce poledních jídel.
Můžete tak ochutnat Skabu kapostu zupa (zelná polévka), lotyšský bramborový salát, Zirnu pikas (pečené hrachové kuličky), Pigári (smažené pirožky plněné uzeným masem) nebo sladký moučník Rupjmaizes Kartojums